Co je z firmy vidět, aniž byste se jí zeptali
Digitalizaci firmy obvykle měří dotazník: zeptáte se majitele, jak si stojí, a on odpoví. Má to tři vady. Odpoví jen ti, kdo mají co říct. Odpovídají na sebe lépe, než jaká je skutečnost. A ti, kteří nemají nic, neodpoví vůbec — takže právě ta skupina, kvůli které se to celé měří, ve výsledku chybí.
Druhá cesta je nedívat se dovnitř, ale ven. Existuje web? Načte se na telefonu? Dá se z něj někam kliknout? Je firma na mapách? Má recenze? Na tohle nepotřebujete odpověď od majitele — potřebujete se podívat tam, kam se dívá zákazník. Ověříte to u firmy, která o vás nikdy neslyšela, a stejným způsobem u tisíce dalších.
Pět dimenzí a co u každé rozhoduje
D1 · Funkční web. Existuje a načte se při opakovaném pokusu. Zní to samozřejmě. Právě tady je ale rozdíl mezi firmou, kterou zákazník najde, a firmou, která pro vyhledávač neexistuje.
D2 · Použitelnost na mobilu. Řemeslníka hledá zákazník typicky z telefonu, často venku a ve spěchu. Web, který se na mobilu nedá ovládat, je pro většinu poptávek totéž jako žádný web.
D3 · Konverzní prvek. Poptávkový formulář nebo klikatelné telefonní číslo. Tohle odděluje vizitku od nástroje na sehnání zakázky. Číslo napsané jako obrázek se z telefonu vytočit nedá.
D4 · Profil na Google Business. U lokálního řemesla bývá důležitější než samotný web. Zákazník hledá instalatéra v Kladně a dostane mapu, ne odkazy.
D5 · Recenze. Alespoň nějaké. U služby, která se doporučuje z člověka na člověka, je to jediný důkaz, který má neznámý zákazník k dispozici.
Proč zrovna pět a proč se to nesčítá do stobodového indexu
Nabízí se udělat index od nuly do sta, dát každé položce váhu a mít na konci jedno hezké číslo. Je to lákavé a je to špatně: ty váhy si vymyslí ten, kdo index staví, a nikdo je nedokáže obhájit.
Evropská komise to řeší jinak a lépe. Index digitální intenzity je prostý nevážený počet splněných technologií z dvanácti, s prahovou hodnotou čtyři pro základní úroveň. Žádné váhy, žádná libovůle. Pět dimenzí a součet nula až pět stojí na stejném principu.
Důležitější než souhrn je stejně reportování po jednotlivých dimenzích. Věta „tolik a tolik procent firem nemá vůbec žádný web“ říká víc než „průměrné skóre je 2,4“.
Statistická slepá skvrna: koho evropská data nevidí
Šetření Eurostatu o využívání ICT v podnicích je povinné pro firmy s deseti a více pracovníky. Sběr za pásmo nula až devět je pro členské státy volitelný a provádějí ho jen některé. Index digitální intenzity, ze kterého vychází cíl Digitální dekády, se počítá výhradně z podniků s deseti a více pracovníky.
Formulujme to přesně, protože na tom záleží: netvrdím, že Eurostat mikrofirmy neměří. Tvrdím, že mikrofirmy nejsou součástí povinné a harmonizované evropské datové základny — jejich pokrytí je proto neúplné a mezi zeměmi nesrovnatelné.
Cíl Digitální dekády přitom počítá s tím, že do roku 2030 dosáhne alespoň základní digitální intenzity přes devadesát procent evropských malých a středních podniků. Politika tedy míří na segment, jehož největší část zůstává mimo měření.
Co čísla o Česku doopravdy říkají
Podle zprávy State of the Digital Decade 2025 dosáhlo v roce 2024 alespoň základní úrovně digitální intenzity 70,81 procenta českých malých a středních podniků proti unijnímu průměru 72,91 procenta.
Dva procentní body. Ne propast. Česko není v digitalizaci firem dramaticky pozadu — je těsně pod průměrem a mírně zaostává tempem růstu. Kdo tvrdí něco jiného, obvykle cituje starší verzi indexu. Sám jsem to zpočátku dělal a musel to opravit.
Zároveň to o firmách, o kterých je tenhle text, neříká vůbec nic. Jsou to čísla za podniky s deseti a více pracovníky. Instalatér se dvěma lidmi v nich není.
Co si můžete ověřit sami, dneska
Otevřete si vlastní firmu na telefonu, ne na počítači. Projděte pět bodů výše a u každého si odpovězte ano, nebo ne. Součet je vaše skóre od nuly do pěti.
Dvě věci z té pětice nestojí nic než čas: profil na Google Business a klikatelné telefonní číslo na webu. Když nemáte ani jedno, máte nejlevnější možné zlepšení na dosah.
Sběr dat právě běží — stratifikovaný náhodný vzorek osmi set až tisíce firem ze specializovaných stavebních činností podle registru ARES, plus rozhovory s majiteli o tom, proč digitální přítomnost budují nebo nebudují. Výsledky sem dám, až budou. Do té doby tady žádná čísla o řemeslných mikrofirmách nenajdete, protože zatím neexistují.
Tenhle text vznikl z konkrétní zakázky. Jméno klienta ani jeho čísla v něm nejsou a nebudou — publikujeme jen to, co platí obecně.
← Zpět na názory